Týmy rapidních inovací v praxi

Jedna z věcí, která v ICG funguje skvěle je sdílení know-how. Kromě pravidelně organizovaných setkání konzultantů z celé Evropy a studijních cest jsem na přelomu září a října dostal možnost odjet v rámci interního programu „ICG Knowledge Exchange“ na měsíční stáž do naší rakouské pobočky v Grazu, kde jsem stínoval konzultanty Stefan Posch a Julia Jantschgi, kteří mají s inovačními projekty obrovské zkušenosti.

Nejvýznamnějším projektem byly Rapid Innovation Teams (RITs) pro velkou nadnárodní automotive firmu. Nedávno jsme sdíleli článek „Týmy rapidních inovací“, který RITs přibližuje metodologicky, na základě své stáže zkusím popsat, jak vypadá reálný projekt.

Pro připomenutí, RITs jsou jsou malé, výkonné, multidisciplinární týmy, které jsou sestavené na časově omezenou dobu za účelem intenzivní práce a zpracování aktuálního inovační zadání.  U klienta bylo připraveno 7 různých témat, na kterých během třech měsíců pracuje 7 různých týmů. Každý tým je složený ze 4-6 členů. Z hlediska zdrojů je to tedy pro firmu poměrně významná investice.

Základní charakteristiky projektu vypadají následovně:

1. Dobrovolníci

Všichni zúčastnění se do projektu přihlásili dobrovolně, nikdo na ně netlačil ani nebyli zapsáni třetím člověkem (nadřízeným apod.). Interní motivace je z hlediska úspěchu celého projektu klíčová. Hodně se čerpá z nadšení členů týmu a zájmu o samotné téma každého z nich. Díky tomu si dokáží najít čas na práci i v jejich z drtivé většiny velmi zaplněných kalendářích.

Během tří měsíců (času vyhrazeném na tento projekt) mají účastníci garantovaných 15 dní z pracovní doby, které mohou kdykoliv čerpat. Samozřejmě tak, aby neohrozili běžný provoz společnosti. Nicméně je v ně vkládána absolutní důvěra a je na každém týmu, jak si práci rozvrhne. Často je také vidět, že zainteresované týmy rády dělají pomyslné kroky navíc a v rámci nadšení rozhodně nepočítají každou hodinu investovanou do RIT.

2. Místnost na práci – „War Zone“

Každý tým dostal přidělenou pracovní místnost, která je jen jejich na celé tři měsíce. Využitá je pro tento účel zejména nově zakoupená budova přímo v Grazu, kterou firma připravuje pro budoucí využití. V tuhle chvíli je několik místností využito pro práci RITs. Jeden z týmů se schází pouze virtuálně, protože jeho členové jsou rozmístěni po celé Evropě, zbylým týmům se podařilo získat místnost přímo v centrále klienta.

3. Finanční zdroje

Projektový lídr každého týmu má k dispozici kreditní kartu s malým rozpočtem do 10.000 eur, který tým může využít absolutně podle svého uvážení bez nutnosti jakéhokoliv schvalovacího procesu, který by je potenciálně zdržoval. V případě, že tým potřebuje koupit například zákaznická data, materiály k prototypování nebo cokoliv jiného, může využít tyto finance a mít potřebné věci k dispozici ideálně okamžitě.

4. Nástroje a techniky

Design procesu kompletních třech měsíců připravili konzultanti ICG (konkrétní podobu přiblížím v navazujícím článku). Zároveň jsou připraveni kdykoliv zprostředkovat inovační techniky a nástroje podle potřeby každého týmu. Nabídnuty jsou konzultace v rozsahu od 5-minutových telefonních hovorů až po facilitaci třídenních workshopů. Nabízené inovační metody nebo nástroje jsou například Design Thinking, TRIZ, Lean Start-Up, KanBan, facilitace kreativního workshopu, a podobně.

Závěrem

Obecně je pro týmy připraveno takové prostředí a podmínky, které jim maximálně usnadní práci. Nic nebrání tomu, aby se nadšenci do daného tématu pustili do tvorby reálných inovací. Pro zúčastněné je práce v RIT navíc skvělým zpestřením vedle jejich denních rutinních povinností a podporuje pocit seberealizace a zodpovědnosti. Celý projekt je navíc obohacen o princip soutěživosti, kdy bude po závěrečných prezentacích vybrán vítězný tým, jehož práce bude reálně implementovaná. Samozřejmě se může dál pracovat i s výstupy ostatních týmů. V dalším článku přiblížím role jednotlivých zúčastněných v projektu a zmíněný design celých třech měsíců.

Autor: Martin Šafařík