Řešíte správné problémy?

Podle průzkumu Thomase Wedell-Wedellsborga až 85 % manažerů tvrdí, že jejich společnosti nedovedou správně analyzovat problémy a až 87 % z nich věří, že tato chyba způsobuje jejich společnostem významné ztráty.

Jaké jsou tedy největší překážky, které zabraňují správné analýze problémů?

Nevíme, že problém máme

Ne nadarmo se říká, že prvním krok k řešení problému je si přiznat, že nějaký vůbec máme. Bohužel jednou z nejzajímavějších vlastností lidského mozku je to, že dokáže obhajovat a racionalizovat spoustu nesmyslů, které děláme nebo si myslíme.

Psychologové definují několik desítek různých chyb, které děláme v rámci rozhodování a vyhodnocování informací. Kvůli těmto chybám je naše schopnost si uvědomit, že něco děláme špatně nebo že si něco špatně myslíme, neskutečně oslabena.

Mezi tyto chyby patří například IKEA efekt – díky němu máme tendenci ignorovat nedokonalosti věcí, do jejichž tvorby jsme byli zapojeni. Další zajímavou chybou je tendence ke stádnímu chování a následování autorit – pokud nějaký nesmysl a chybu dělá skupina/autorita, které jsme součástí nebo k ní vzhlížíme, vlastní názor potlačujeme a podřizujeme se. Díky konfirmačnímu zkreslení jsme velmi dobří ve vyhledávání informací, které podporují to, co si už myslíme. Dunning-Kruger efektu zase vděčíme za to, že máme tendenci přeceňovat své kompetence v oblastech, ve kterých kompetentní vůbec nejsme. Ba co víc – tato vlastní neobjektivita nám zabraňuje rozeznat kompetenci u někoho jiného a poučit se. Úplně perfektní nedokonalostí je to, že spíše tyto chyby vidíme v někom jiném než sami v sobě.

Neschopnost dát si kvalitní zpětnou vazbu nebo zpětnou vazbu přijmout je obrovskou překážkou pokud chcete zlepšovat sami sebe a své okolí.

Řešíme špatný problém

Naše definice problému má přímý dopad na to, jak ho řešíme. I nástroje jako 5 krát proč nebo Ishikawa diagram (diagram příčin a následků) už pracují s předem vytvořenou definicí, kterou rozpracovávají více do hloubky.

Jak správná definice problému může ovlivnit jeho řešení popisuje příklad Dánské společnosti VanMoof, která se zabývá produkcí elektrických kol. Řešila problém, že v průběhu dodávky jsou jejich kola často přepravní společností poškozena (elektrokolo lze právě díky elektronice snadno špatnou manipulací poškodit). Několikrát zkusili obměnit dodavatele – nepomohlo to. Jiné firmy by se zaměřily na zlepšení ochrany produktu v rámci balení a případně na redesign nejčastěji poškozených částí. Definice problému by byla něco na způsob: jak zlepšit ochranu našich kol, aby nedocházelo k jejich poškození v rámci přepravy. Společnost VanMoof však problém definovala jinak. Došlo jí, že zaměstnanci přepravních společností nevnímají balení jejich kol jako křehké. Řešili jiný problém – jak přesvědčit zaměstnance přepravních společností, že manipulují s křehkou věcí. Nakonec přišli s následujícím řešením:

Krabice s elektrokolem - silueta kola vyobrazena na obrazovce televize

Poškození jejich kol se díky tomuto snížilo o 70 – 80 %.

Paradoxně i na tomto příkladu lze vidět, že špatná definice problému nemusí nutně znamenat, že ho nevyřešíme. Redesign problematických částí kola a investice do lepšího balení by jistě problém taky vyřešily. Nicméně díky správné formulaci problému bylo konečné řešení mnohem elegantnější.

Přesně z těchto důvodů dává smysl investovat už do samotné tvorby metodiky pro řešení daného problému. Prvním krokem by vždy mělo být zamyšlení, zda řešíme správný problém – neexistuje jeho elegantnější definice? Z mé zkušenosti tato část řešení problému často chybí, protože zaměstnanci mají jiné priority – stihnout deadliny a odstranit položky z nekonečného listu úkolů. Spěcháme a nerozhlížíme se kolem.

Vzhledem k výše uvedenému není tedy vůbec náhoda, že i Světové ekonomické fórum zařadilo právě kritické myšlení a řešení komplexní problémů mezi klíčové dovednosti pro rok 2020.

Top 10 Skills in 2020: Complex problem solving (1), Critical thinking (2), Judgment and decision making (7)

Rozvoj kritického myšlení a dovednosti analyzovat problémy

Právě na zlepšení těchto oblastí jsme vytvořili dvoudenní školení. V první části školení jsou představeny základní chyby v našem rozhodování a argumentaci, které nám zabraňují si problém uvědomit. Ve druhé části se budeme zabývat formulací problému a tvorbou metodiky pro jeho analýzu.

Máte-li chuť se dozvědět více, doporučuji také následující odkazy:

Kritické myšlení: školení a konference od GrowJOB institutu – na této stránce naleznete více informací (např. záznamy z minulých konferencí). Na této stránce naleznete spoustu zajímavých článku k tématu a další odkazy.
Definice problému: na tomto odkazu naleznete článek popisující důležitost správné definice problému od Thomase Wedell-Wedellsborga (zmiňovaného na začátku tohoto článku).

Autor: Miroslav Polách, konzultant ICG