DMAIC seriál, 5. díl: Generování kořenových příčin problému

Dnešní díl je věnován tématu generování kořenových příčin problému. I když, jak vysvětlím níže, lepší by bylo říci kořenových příčin variability.

Toto téma by mělo následovat bezprostředně po realizaci procesního mapování, aby mohl Green Belt nebo Black Belt využít detailních znalostí a poznatků o procesu. Experti v týmu díky tomu mají okamžitou a autentickou zkušenost s tím, jak současný proces funguje.

Pro generování kořenových příčin problému lze využít techniku fishbone diagramu, známého též jako Ishikawa diagram, diagram rybí kosti nebo diagram příčin a následků. Ve své praxi se s tímto nástrojem setkávám velmi často, ale také velmi často vidím, že se nepoužívá efektivně, případně se používá nesprávně. Při práci na minulých projektech jsem zjistil, že tajemství úspěšného využití tohoto nástroje tkví ve správně položené otázce. Místo toho, abychom se ptali, kde je příčina našeho procesního problému nebo kde je příčina defektu či chyby, je mnohem lepší ptát se na příčinu variability procesu či procesního výstupu. Právě díky této drobné změně ve formulaci naberou úvahy expertních týmů zásadně jiný, pro projekt prospěšnější směr. Místo klasických odpovědí typu: nejsou zdroje, není čas, problém je v technologiích nebo v IT, se dostáváme k mnohem podrobnějším a relevantnějším příčinám procesní variability.

Ishikawa diagram

Jsem přesvědčen, že správně položené otázky zvýší kvalitu výstupu celého workshopu.

V příštím díle se zaměříme na téma přípravy sběru dat.

Autor: Libor Čadek, ICG-Capability

Další díly DMAIC seriálu