Tématem tohoto článku je metodika Lean Startup. Tentokrát bych se však na toto téma rád podíval nikoliv z pohledu metodického, tedy z pohledu postupu a nástrojů, které je vhodné používat, ale spíše z pohledu toho, proč je v některých firmách metodika Lean Startup úspěšná a v některých méně. Své závěry čerpám z projektů z převážně větších firem nebo dokonce z nadnárodních korporací. Největší zkušenosti jsem získal v oblasti finančních institucí, technologických, telco a IT firem. Když se s manažery v těchto firmách bavíme o jejich názorech na úspěšnost metodiky Lean Startup, většinou zaznívají názory, že za úspěch implementace tohoto přístupu ve velké míře zodpovídá „firemní kultura“. Slýchám, že kultura „Startupu“ se nedá zavést v tradiční firmě, a že Lean Startup nelze v takovýchto firmách úspěšně aplikovat.  To je tradiční „zaklínadlo“, častokrát již otřepaná fráze. Možná by stálo za to, podívat se více do hloubky – vysvětlit, co se konkrétně pod výrazem „vhodná firemní kultura“ může skrývat a pochopit, jaké jsou základní faktory úspěchu při používání přístupu Lean Startup.

Faktor 1. – Následování procesu

První faktor, který je nutný pro to, aby metodika Lean Startup ve firmě zafungovala, je zvládnutí, pochopení a skutečné využívání procesů, které byly pro tuto metodiku navrženy. Konkrétně mám na mysli známý cyklus Build-Measure-Learn. Zaměstnanci s ním většinou nemají problém na úrovni teoretických znalostí, ale v praxi už tak přesně dodržován nebývá. Vnímám zásahy managementu do tohoto procesu. Dochází k přeskakování nebo podceňování v jednotlivých fázích, a také k mikromanagementu za strany manažerů, snaze ovlivňovat tok procesu dle svého názoru a dle svých představ. Chybí zde obvykle větší důvěra v samotný proces a v práci týmu v rámci tohoto procesu. Spíše, než mikromanagement je potřeba vhodný Leadership, tedy vedení k cíli a vytváření vhodných podmínek pro práci týmu.

cyklus build measure learn

Faktor 2. – Důvěra v „hlas zákazníka“

Dalším faktorem, který opět souvisí s důvěrou, je faktor „hlasu zákazníka“, resp. důvěry ve výsledky marketingových výzkumů, které samozřejmě metodika Lean Startup často využívá. Setkávám se se situací, kdy realizační tým připraví a vykoná sadu velmi dobře a podrobně připravených testů, výzkumů a pozorování trhu a zákaznického chování, také dobře zformuluje výsledky těchto výzkumů. Nicméně management firmy po vyslechnutí výsledků rozhodne po svém, jako by výzkumy neplatily nebo jakoby výzkumům a jejich závěrům nevěřili. Je zřejmé, že často mají na dané téma vlastní názor a ten v projektu prosazují bez ohledu na to, jaké závěry a jaká doporučení navrhuje „hlas zákazníka“.